ŽIDOVKA Z TOLEDA

1. Nad vyhaslou kávou se zastavil čas, ticho jak po ráně holí.
Potrubní poštou mě honí jen mráz, židovka vypráví,
na Toledo sníh se drolí.

2. A já jí šeptám, u nás jsou vánoce, svátky větrných polí.
Chce-li, ať ochutná ořechy, ovoce, zima až pomine,
něco jí o sobě povím.

R: Má havraní vlasy a kůži od tance vlhkou a vláčnou,
nosím jí květiny, symbol dobra a krásy,
nosím jí květiny, okna kavárny pláčou,
nosím jí květiny jako jediný, nosím jí květiny jako jediný.....

3. Nad kávou se zastavil čas, řekla, ať koledy zpívám,
že prý mi přijde zatančit zas, když celý hodiny
oknem se do sněhu dívám.

R:.................................

H: Tomáš Poláček
T: František Stralczynský
Dolů k nám

Doteky

Gigolo

Historka

Horoskop

Jemné polohy

Jinotaje

Kamarád

Klíny

Korzo sláva

Mejdan múz

Mikuláš

Mramory

Napoleon

Nepropadej

Optimistická

Paličkové bubínky

13. Pátek

Ponrepo

Poslední metro

Poštovní holubi

Proč si říkám

Proměna

Průvan

První dáma

Rituál

Rozmlouvání

Skořápky

Ten pán

Tvář

Tvý smutný oči

Vyprodanej sál

Zázraky

Židovka z Toleda