PONREPO

1. Unavené odpoledne střechy kropí,
filmový týdeník si vzal pro jistotu dovolenou.
Vyžilí donchuani oči klopí,
s povadlou růží za svým cílem lezou po kolenou.
Uvaděčka do rukávu odevzdaně / zívá /,
a pak se zastydí.
To si, paní, nesmíte tak brát.
oni ho nezabijí, ona se umí krásně smát.

R: A čas se pro ně zastaví,
až to bolí, jak mu všechno dá.
Nevidí, neslyší,
ani já nevidím……

2. Podnájem voní svařeným vínem,
podzim mi závidí, že si o něj budu ruce hřát.
Hádám se vytrvale s vlastním stínem,
copak to nevidí, zítra se může zase hrát,
šťastné konce byly, jsou a / budou /,
nikdo to nezmění.
Můžeš být klidný, světe lží.
Zbývá jen požehnání, ať mu to dlouho vydrží.

R: To se to krásně usíná, / usíná /,
tak jako on se všemu postavím.
Další film začíná,
konec vám nepovím….

R: A čas se pro ně zastaví, / zastaví /,
i když to bolí, jak mu všechno dá.
Nevidí, neslyší,
ani já nevidím a neslyším…


H: Tomáš Poláček
T: František Stralczynský
Dolů k nám

Doteky

Gigolo

Historka

Horoskop

Jemné polohy

Jinotaje

Kamarád

Klíny

Korzo sláva

Mejdan múz

Mikuláš

Mramory

Napoleon

Nepropadej

Optimistická

Paličkové bubínky

13. Pátek

Ponrepo

Poslední metro

Poštovní holubi

Proč si říkám

Proměna

Průvan

První dáma

Rituál

Rozmlouvání

Skořápky

Ten pán

Tvář

Tvý smutný oči

Vyprodanej sál

Zázraky

Židovka z Toleda