PROČ SI ŘÍKÁM
1. Proč si říkám, že jsem král s trnovou korunou,
obývám hrad a jsem v něm sám,
/ jen myšky na hraní a tucty bílejch paní /
v kazajce svěrací mám.
R: Mazlím se s tichem a je mi krásně,
po zdech si kreslím útržky snů.
K ránu mě napadaj' lyrický básně,
na dveřích cedulka Nevcházej, stůj.
2. Co asi dělá svěží vzduch, můj přítel jediný,
uzavírá kolem mne kruh
/ a vesele si létá a ubíhají léta /,
vlečou se vteřiny.
R: Dívám se vokýnkem, jak venku sněží
a všude kolem mne je něžný klid.
V tichu si vybavím vrcholky věží,
pod ně si postavím, co bych chtěl mít.
3. Chtěl bych mít gumu se slonem a papír k přiznání,
že všechno bylo nahonem,
/ slon po papíře skáče a mně se dobře pláče /,
když nový den vyzvání.
R: Ze stěny mizí útržky básní,
tužka se vypsala, rána jsou zlá.
Byli jsme veselí a byli jsme krásní,
už zase píšu, to, co se má.
4. = 1.
H + T: František Stralczynský
|
|
Dolů k nám
Doteky
Gigolo
Historka
Horoskop
Jemné polohy
Jinotaje
Kamarád
Klíny
Korzo sláva
Mejdan múz
Mikuláš
Mramory
Napoleon
Nepropadej
Optimistická
Paličkové bubínky
13. Pátek
Ponrepo
Poslední metro
Poštovní holubi
Proč si říkám
Proměna
Průvan
První dáma
Rituál
Rozmlouvání
Skořápky
Ten pán
Tvář
Tvý smutný oči
Vyprodanej sál
Zázraky
Židovka z Toleda
|