Vaškoviny aneb postřehy vedení

Festivalový zápisník

1)Prachatice - velmi vnímavé publikum, poněkud méně vnímavý zvukař. Bylo nám tam moc fajně a pěkně, Zuzka si střihla Jude, Vašek si střihl sólo na bongo, Fófa stříhal ušima. Zanechali jsme na místě pár našich kotoučků a snad dobrý dojem.

2) Okolo Třeboně - epesní zvouček páně Petra Michala. Zaplacená fanouškovská klaka v první řadě nám čechrala ego, ale potěšili jsme i asonančního Petra Bohuslava písní 13. pátek, při níž se pravidelně dojímá hlavně kapelník.

3) Folková růže - v pěti bez Fófy, který koštoval patoky v Srbsku. Se ztrátou nejživelnější kapelní jednotky jsme se kupodivu vyrovnali velmi dobře, Pája Lišák vyrobil v neuvěřitelně krátkém čase neuvěřitelně dobrý zvuk, my neuvěřitelně málo chyb, tleskal i neuvěřitelně kritický Cimbura a náš neuvěřitelně hubený Martin si tak neuvěřitelně smlsnul na večeři, že ho Peťa zpátky musela vézt v kufru, neb auto mu bylo malé.

4) Jihočeské zpívání - Murphyho zákon zafungoval: když se hodně těšíte, je to pak na pikaču. Vašek a Peťa vyjeli na koncert Damiena Rice do Itálie, a když se vraceli, 30 kiláků za Římem jim praskl chladič. Ačkoli ho zalepili chlebem, jakousi chemickou srajdou a prolévali jej vodou z petek jak diví, v době, kdy měli stát na trocnovských prknech, čekali někde u Innsbrucku, až zavařené Felicii opadne teplota. Vystoupení zrušeno a oplakáno. Mrzí nás to moc, ale třeba za rok - vůbec se nebudeme těšit a pak, možná...

5) Bechyně - romantický přírodní amfiteátřík s úplňkem nad řekou. O zvuk, který hrozil průšvihem, se promptně postaral Petr Michal - DÍKY! Zaplať Pan Bů za těch pár batolat komíhajících se s rámusem pod pódiem v nejtišších pasážích a ostrá světla - jinak by to bylo až moc idylické...

archiv novinek