25.6. 2007
Dva poslední koncerty měly každý svůj hvězdný moment. Na píseckých slavnostech tekla krev: po našem vystoupení se porvali skini s Romy, naštěstí ne o naše desky. V Táboře jsme překonali dopravní rekord kapely: šest lidí si vezlo pozadí ve čtyřech vozech. A navzdory tomu, že Zuzka ještě ráno před koncertem mluvila, jako kdyby stáhla kamion startek a zalila ho lahvinkou tuzemáčku, odpoledne ze sebe vyloudila zpěv, a jak praví valmezský klasik, neznělo to špatně. Špatná je jen zpráva, že nakonec nepojedeme na Portu. Půlka kapely se bude totiž v té době flákat v cudzině, po Srbsku, Germánii a tak. Originální řešení, že vytvoříme sevřené trio Jenšukzu (Jeník - Vašek - Zuzka) se u nejmenovaných zpěvaček kupodivu nesetkalo s nadšením. 1.6. 2007Léto jsme uvítali velmi stylově: v Letohradě. Po pařákovité cestě do této východočeské dálavy jsme koštovali oblastní pivsony, hlavně Honzík se činil, a mixovali různé Poličské desítky a jiné Rebely s jahodovými mroži. V našem kapelním felici-ferrari jsme dokonce předjeli i kamion se dřevem, který se s námi kamarádil asi 50 kiláků. Na místě pak kouzla a čáry: magické poutní místo u krásné rotundovité kaple, perfektní zvuk i jeho pán, nadmíru milé publikum, labužnický guláš páně pořadatelův, jen jedna prasklá struna, soumrak jsme vítali v trávě za zpěvu poupatího chorálu Nechce se nám domů. Nechtělo. Vyletněni se "vychystáváme" (jihočeský slang. - pozn. autora) na další příjemná podšironebá hraní, která završíme posledního srpence na Mohelnickém dostavníku, na skleničku s Aligátorem. V menze s Načasem, kam dorazilo v úporném parnu zdravé bonsajácké jádro, jsme pořídili empetří nahrávku, a přestože už kapelmajstr absolvoval trestný poslech, kapela se ještě nerozpadla:) PS: O tom, jak v Padochově zapaloval trampskou vatru Libor Ambrozek, se dočtete výše v Bonsajovníku, obraz zde 23.4. 2007Není folku bez sexu. Na festiválku v Metropolu jsme si v sobotu užili exkluzivní zvuk Káji Dřínka, Fófa navíc vnady bývalé žákyňky a Peťa si střihla rovnou troják: s námi, písničkářem Pavlem Kavkou a večer ve Velbloudu s rockery z Road Worku. Ještě hluboko po půlnoci trsala tak vášnivě, že zájemci o sblížení vytvořili úctyhodnou frontu. Pravda, na nedělním soustředění vypadala poněkud šípkově, v rámci objektivity nutno však vyzdvihnout, že své čtyři struny a svazek žíní poté, co ji vilní členové souboru oblíbali, týrala stejně nadoraz jako jindy. Malou aranžérskou dílnu provázely Fófovy lechtivé komentáře a epesní čočkovka, Zuzčino paparazzování s objektivem a kapelníkův hněv, když ho nejmenovaná Východočeška počastovala lichotkou, že vypadá jak Hannibal Lecter. Výsledek jsme uzemnili pizzou u kláštera a vědeckým pojednáním o tom, jak dlouhou má Fófa tkaničku. Závěr zveřejní časopis Love in the Science of Nature. 15.4. 2007Co sa stalo nové / v tej Bonsajskej hore? Statistici by asi začali tím, že si zasemifinálujem na Portě a po 4 letech se navrátíme na Folkovou růži - na nádvoří hradeckého muzea máme jen ty nej vzpomínky. Leč stalo sa mnohem více: v Jeremiášce jsme navštívili Nezmaří publikum a soudě podle potlesku a zájmu o naše placky jsem si zas takovou ostudu neutrhli. Cestou na Konkurs Zahrady do Bohnic jsme potkali svatbu aj vesnický funus, kvůli kterému nejmenovaný kapelník málem přišel o vodičská oprávnění. V Bohnicích jsme se oťapkali a olíbali s kupicí kamarádů i známých, třemi písněmi do zahradního kotlíku přispěli, s egyptologem Markem krokety pojedli a bez nehody na jih se navrátili. Na komorní koncertík v Krumlově se basák Honzík chystal tak pečlivě, že zvolil průpravu rybářskou, a když tahal štiku, vytáhla mu mobil, kterýžto vtáhla hladina vodní. Malé drama jsme si přožili na Portě, kam naše slavice přikvačila poněkud později, leč organizátoři byli k rozmarům jarem posedlé slečny chápaví. Během sejšnu jsme se zapojovali porůznu, nejrazantněji Peťa - kromě cella vyloudila tóny i z houslí a předvedla několik famózních tanečních kreací. 12.3. 2007Napršela nám euforie a hned dvakrát. Můžou za to dva komorní koncertíky, tedy najmě jejich fantasticky vnímaví Návštěvníci. Plzeň nás obdařila malým překvápkem, páč Neboysa se názvu navzdory bál, nechal své zpěvule ochořet a my tak vystřihli komplet recitál sami. Sám klubík přeútulný sálek akorát pro naši lyrikoepiku a místní empíci tolerantní parta: místo aby nám zimní gumu do želez obuli, taktně odkašlali, vlídným slovem obdařili a my tiše a ochotně přeparkovali. V Milevsku jsme to natáhli i se sejšnem až do půl jedné ranní a ceny Nejlepší divák a Studnice písní přiřkla odborná porota Petrovi. Hrálo se akusticky, tedy cello znělo jako cello a ne jako pila křížená samohrajkou, struna mi praskla až kolem půlnoci a díky Rádiu Fófa, které vysílá 25 hodin denně, ani dobrovolný abstinent Martin za volantem nezaklimbal ni vteřinku. PS: Kdybyste chtěli vědět, jak Fófa po probuzení otevírá uši nebo jak si představuje lyžovačku s dračicí, Vomejte řediteli, vzkazuje štáb TV Znova. 20.2. 2007Na včerejší zkoušce řádil šotek. Zavěsil se na dlouhý kabel přes Fófovu prádelní šňůru a drze odposlouchával a zapisoval si všechno, co se šustlo. Jmenuje se Mikrofon a prostě nás při pokusu o záznam rozložil na prvočinitele. Honza si myslel, že má na base pět strun a podle toho hrál, Fófova textová okna by vydala na celou sadu Windows, Zuzka dostávala záchvat smíchu vždy v půli některého ze svých švédských flétnových sólíček a Vaškovi nepomohly ani tři kalíšky kunovické pálenky zvané Ovocná stěna. Za úspěch lze považovat, že jsme se navzdory tomu ještě nerozpadli. V duchu těchto událostí jsem smířen s tím, že až v pátek sednu na Ruzyni do letadla směr Glasgow, pokusí se nouzově mezipřistát někde nad Brdy, přitom ho sestřelí ruská raketa i s teroristou na palubě, který předtím spáchá sebevražedné harakiri a skosí nás virem H5N1 rozpuštěným v kokakole. Pět ze čtyř kapelníků proto radí: smrt mikrofonům na zkouškách! 8.2. 2007Zajímá vás, jak vypadá orosený Zlámanec 007? Mrkněte do sekce FOTKY 31.1. 2007"Pohoda, takoví folkoví Tatabojs." Takto okomentoval naše nové demo zvukař Pedro, který nám byl při natáčení skvělým a oblíbaným otcem, poradcem, drábem, kritikem i spolupijanem. I když sem tam mlátil v zoufalství hlavou do stolu a i písidlo vydávalo vždy hlavně k večeru lupance a ukrutné skřeky, naší mantrou se stala páně zvukařova věta: "To smotnem." Porodili jsme v sobotu, teď sháníme plínky, dupačky a kočár, abychom mohli prcka vypustit do nelítostného folkového světa plného durových i mollových nástrah. V Šantánu dostal něžné jméno Zlámanec, upomínající na jeden vypečený letní mejdan. Zpívat jsme ho naučili Kamaráda, Doteky, První dámu a Tvý smutný oči. Mezi okupací budějovického studia MKP jsme se ještě nakazili odpudivým virem jménem Epy de Mye, s nímž jsme spáchali 17. ledna Menzakoncert - FOTKY. Publikum bylo famózní, Epy dynamičtí, světla a zvuk Roberta Hüttla ňamkoidní a já z našeho výkonu čerpal energii ještě pár dní poté, což se mi taky běžně nestává. Takhle nějak jsme si lednili. 3.1. 2007A je to tady. Rok agenta 007. My se ovšem Bonda nebojíme a pilně zbrojíme. Martin rozbil prasátko a na Moravě hrst drobasů směnil s jakýmsi divným týpkem Furchem za prkno se šesti dráty. Má v sobě i jakési cosi, co bliká zeleně, když neladí (prkno) a ladí (Martin). Zlé jazyky tvrdí, že pro novou kytaru pohříchu-po hříchu zanedbává i svou přítulkyni. Také se hodláme nasáčkovat do studia, bychom současný bonsají pazvuk otiskli do stříbrné placičky. Tak čtyři kusy, aby to kotouček vůbec vydržel. Konec roku jsme přežili, což potvrzují i fotky FOTKY. Huvidíte, jak se Zuzkou cloumali mateřští pudové v Netolicích, naší perníkovou variantu - díky pokoji K1/409! - i propletence bývalých i současných bonsajistů: na koleji K1 si zvesela předsilvestřili Mauglí, Skřet, Vašek a Zuzka. Jejich humění jim podle agentury Wild Duck kazili jistý Kazík přikrytý Cíchou... 4.12. 2006Noční Netolice, rána do palice, rýmovaly si možná někteří po sobotním večeru. Koncert s Matějem se plynule převrhl v sejšn s gulášem, banjem, perníčky Honzovy Marie a vyluzováním lehce kakofonických septimových trojhlasů. Cestou do BU bylo na palubě Škodověnky veselo, podle agentury Wild Duck harašilo obzvlášť mezi nejmenovanými Moravanem a Středočeškou. V sekci FOTKY se pak můžete podívat, jak vypadá zpěvačka na skřipci (Tábor), cellistka zmaštěná coca colou (Solnice), zpěvák-pian (Brno) nebo jak se správně paří na Historku a rozhodnout, jestli má lepší oranžové tričko Vašek nebo Peťula (Den bez aut).... 23.11. 2006Tááák. Máme za sebou tři emocemi planoucí koncerty. V naší milé mamince Menze jsme nadšeně plácali vážně skvělým Marien a ignorovali uštěpačné jízliviny Marienkapelníka Víti (teda hlavně Vašek). Poprvé jsme nemilosrdnému sluchu diváků předhodili Mramory, u nichž máme možná naivní pocit jakési povedenosti. Stinnou stránkou byl fakt, že Fófa rozjel gejzír svých dialektických úvah, který na dalších koncertech dovedl k absurdně dramatické dokonalosti. Jak se ho trefně zeptal nejmenovaný Mauglí: A pane, vy to tam v tý hlavě máte jak? Sexy, energická i něžná byla v Solnici Žofie, která, aby snad ještě víc dráždila pánské pudy, k sobě přizvala sličnou kontrabasistku Lucii z Epy de Mye ve velmi "děravé" blůzce...Fófa si ověřil, že slova k Horoskopu ještě neumí, Vašek získal přezdívku troll, Peťula, stejně jako v Menze, hrála v báječně padnoucí sukni a psát, že Zuzce to slušelo, by bylo marnotratným exportem nočního ptactva kamsi k Akropoli. Pocity euforie nám ovládly těla v Brně na Leitnerce, kam si nás pozvali kurážní Courage. Vyšlo snad vše, co mohlo: parádní zvuk, my uvolnění, kompaktní, diváci famozní a usměvaví Courage, děcka s otevřeným srdcem. Nechce se nám domů, zpívali jsme si včera v duchu s Marien. Jedno měly všechny ty koncerty společné: krásné, vnímavé, milé a tolerantní publikum. DĚKUJEME! 10.10. 2006Strýček Marvin nám konečně vypálil placičku s obrázkama z Menzy. Pravda, z dubnové, ale zas ta černobílá je fakt magická a Peťula se tváří tak étericky. Posuďte sami. 3.10. 2006Tak konečně! Překonali jsme svou technickou lemrovitost a v chlívku CD + MP3 najdete pět empétrojek. Dík patří serveru FOLKtime.cz a Martinovi. Z posledních hraní máme pocity rozličné. Od nádherně vnímavého publika v Hradci, přes zážitek na Dni bez aut, kdy jsme tak zaujali dva kanadské turisty, že slezli z Černé věže na náměstí a naši placičku si pak odvezli do Québecu, až po velmi rozháraný výkon na oslavách MFD. Honza Komín z Načasu nám poslal pár diktafonních nahrávek ze Zahrady, jeví se zatím jako výživný matroš k úvahám o aranžích. Těšíme se na vás 31. října do Menzy, chystáme spešl choreografii... 12.9. 2006Když máte na zkoušce domácí burčák, jde všechno tak nějak líp. Naše nová dočasná zkušebna v redakci nejmenovaného neseriozního média neoplývá sice akustickými přednostmi, leč stačí litr a půl zakalené kapaliny, a začne vám to být buřt s cibulí. Zrádný mok dovezl Fófa a možná díky němu Zuzka smažila do Doteků podivuhodná flétnová sóla, byť kapánek švédská. Bez cella a basice si nejmenované zpěvačky pochvalovaly, jak konečně slyší rytmus (nic ve zlým, Jeníku). Zdravé jádro ve složení Zuzka, Vašek a Fófa se po oficiální produkci přemístilo k Havranovi. Zprávy z této špeluňky hovoří o divokém sejšnu přes půlnoc, mandlovici a první signální. Hodnocení Fófy? "Pokud se to nepoškádlí, není harmonie." PS: Mrkněte na Zlámanec slovem a obrazem 11.9. 2006Malinko jsme to tady zase s Martinem provětrali. V sekci FOTKY najdete naše úžasné ksichtíky tak, jak jsme je házeli po divácích na Zahradě a v Telči, brzo přibude série vypečených obrázků z kapelního soustředění ve Zlámanci. O něm si zatím můžete aspoň počíst, a pár drbů jsme přihodili i do chlívku s články. Rodí se i report z Horní Vltavice, akce, o níž zatím můžeme prozradit pouze to, jak nás pořadatel avizoval na obecní vývěsce: Bonsai 3, country kapela z Netolic...Zkoušíme poctivě, pilujeme, vymýšlíme, blbé nápady odvážně zavrhujeme. Petino cello mě v sobotu inspirovalo natolik, že jsem jí v neděli ukuchtil exotický pokrm zvaný Vaškaschi. Nad vším však vítězí Fófa, jeho věčné téma a poznámky typu: Mám různé škádličky na různé hormony. 23.8. 2006Nohavica v pondělí na zámeckém nádvoří v Jindřicháči byl hvězdný, a to doslova s Velkým vozem nad hlavou...Kapela nabírá síly, každý jak svede. Peťula kuchtí na jakési chajdě houbovku, Zuzka bruslí, skvošuje a "kope se do zadku", jak řekla agentuře Wild Duck. Honzík prohání svou milovanou po Šumavě na velocipédu, Martin zas svou drahou po Polsku. Vašek putoval Vysočinou a Českou Kanadou. A Fófa? Toulá se po Arménii, kde mu ukradli mobil, a tohle nám mejluje: Pri vystupu na Aragatz sa nam dychalo opravdu spatne, zvlaste pote, co nas piknikujici Armeni pohostili vsim moznym i nemoznym. Mistni jsou pratelsti, o jidlo, dezinfekci a druzbu proto neni nouze...Toz sa nam to nachyluje, ale ono uz je fuckt nacase, pac sme z tech neposkvrnenych slecen znacne vychyleni. Podrobnosti si necham na tu nasu rodnu hroudu v ustnim podani s fotodokumentaci. Zatym czabas, majte sa, pozdravujte zbytiny. Fofa 3.8. 2006V náruči Telče nám bylo blaze. Kocouří scéna na náměstí plná usměvavých diváků i divaček, některé si s námi zpívaly, jiní z prvních řad zálibně okukovali Zu a Peťu. Přijelo i pár známých a kamarádů (Nazdar Bóďo, Těbůh Skřete), hodinka na náměstí krásně utekla a já svému báglu odlehčil i o pár cédéček. Koncovka U Marušky, pár třešňových panáčků...zkrátka město, které vás svým záhadným kouzlem jednou zakleje, lapí a už nepustí. Díky Medvědovi i všem ostatním, Telč je prostě ta nejlepší apatyka na všechny bolístky! 1.8. 2006Trénink na Telč? Čtyři mísy chlebíčků, talíř lineckých koláčů, dortík nanukový, vínko červené, třešňovica průzračná, půllitr houby a minerálka hrušková. Sytý folkař hladovému punkáčovi nevěří... 24.7. 2006Zkoušku obloženou chlebíčky, buchtami a olivami absolvovali včera Zuzka a Vašek u Honzy na chaloupce. Chvíli se drnkalo na pažitu u rybníčka, pak folkaře zahnal déšť s pořádnou buřinou do přilehlé stodoly, plné prastarých čutor, US vaků na vodu a pojišťováckých cedulí z roku fünf. Honzovi vypadával proud v kombu, Zuzce slova, Vaškovi trsátko z ruky. Díky patří Honzíkově Marii za dokonalý catering, kromě obžerství se dokonce trio zmohlo i na jakési aranžérské pidizměny. Dramatický návrat do BU rozhašenou Felinou lze shrnout parafrází jednoho hymnusu: Nad slivovicí sa blýská... 20.7. 2006Zbrojíme: Martin si za asistence Jirky Macha z Poutníků koupil krásnou mandolínu, růčo dělanou, cinká a zvoní báječně. Vybrakovat slamník a nasypat pár dukátů do svého cella se rozhodla Peťula - Prý x tisíc korun spolkne nový obleček pro šmytec, struny, snímač a DI-Box, co mu v Plzni říkaj Dej box, v překladu naval bednu. 11.7. 2006Do sekce Fotky nalupal Martin sérii nových obrázků z koncertu v Menze a ze Zahrady. Na textech se pracuje, dělá, maká a vono ne a ne a ne... 17.6. 2006Ve čtvrtek jsme na vokálovku vyrazili do Stromovky. Místo romantiky jsme si užili náletů zdivočelých a krvelačných hmyzích rojů. Pění zakončila Zuzule slovy: Na příští zkoušku jako hlavní nástroj Repelent! - Minulý víkend jsme přežili kapelní soustředění, obsáhlá pikantní zpráva se chystá, stejně jako hafo nových fotek a koupě zánovního nástroje... 25.5. 2006Hlásí se opět Bonsaižurnál. Události-komentáře: Viry jsme vyplenili. - Unplugged hraní u biologů bylo fajné, sami sebe jsme překvapovali odvážnými improvizacemi. Peťula obětavě nasedla v 16 na vlak v Plzni, v 18 ji spoj vyvrhl v BU na nádraží, doklusala k fakultě, naladila, podala profi výkon a ve 20 už zase zahřívala kupé směr Plzeň. Zvýšíme jí honorář. - Včera jsme v našem undergroundu zkoušeli bez bab a hýřili nápady. Například v Dotecích bude Fófa mačkat vejce a Vašek hladit struny gumovým mužským orgánem ze sexshopu. Zlé jazyky tvrdí, že nám tam baby chyběly. - Po víkendu doplníme fotogalerii o aktuální snímky našich krásných ksichtíků. Obzvlášť Fófa vypadá skvěle, což jistě ocení jeho žákyně. Už teď si vylepili fotku svého idolu jako woodoo na nástěnku. Kružítkem do ní prý zatím nepíchají. 27.4. 2006Odporné bacily nás zvesela kosí, ani nemrknem. Felčar mi odhalil chronický zánět nosohltanu a tohle dnes přišlo mejlem od Fófy. Komentáře netřeba. "Hola Vasku, blba zprava. Su dedish a idu marodit. Nejspis az do konca pristiho tydna. Mosim na Moravu ke svojemu Drvoshtepovi.Toz budu na 14 dni vyrazeny z provozu. Je to pakec, ale uz mosim s tym svojim nezdravim neco udelat. Toz sa tu opatrujte, at vam to slape aj bez mojich skreku a arytmoklepca. No a po navratu sa uz zas tesim. Czago, zdravim zbytek grupy." 23.4. 2006Páteční portování ve Strakonicích se nám jaksi protáhlo až do třetí hodiny sobotní. Pařba to byla náramná, Zuzka si za Beatles dokonce vyzpívla honorář, který poctivě odevzdala kapelní pokladně. Chraptíme ještě teď a foukáme si mozoly. Na pódiu jsem snad poprvé při soutěži neměl trému, a asi to nebylo až tak ouplně nahouby, prej, že kdybychom byli komplet...Nad ránem jsme při cestě zpátky do BU střídavě pozorovali lesklé srnčí oči a našeho rozkošně spícího basáka. Kdyby tak jeho Marie věděla... 19.4. 2006První koncert je za námi. Štastně? Chyby byly, a ne málo, leč pocity převládají fajné a milé: jednak díky skvělým fanouškům, a také zásluhou zvukaře Káji, který opravdu kouzlil a čaroval, takže i Marťasova kytara pamatující Boba Hurikána zněla moc hezky:) A nádherné emoce jsem po dlouhé době cítil i mezi námi, na kachlíkovém "pódiu". Za dva dny vyrážíme do Strakonic na krajskou Portu, otrkat se a hlavně proto, abychom po dvouleté odmlce znovu nasáli atmosféru soutěže, kdy vládne stres, nervy při několikavteřinové zvukovce, prasklé struny těsně před vystoupením, ztrácející se kapodastry a podobně milé trábly. Přemýšlíme ale o dočasné změně názvu: Martina definitivně skolila choroba hrozivá, polyká prášky a na Portě nebude, Fófa kašle (zatím ne na nás) a Peťula v pátek taky nemůže, páč má cosi šíleně zásadního v Práglu - prý školení, z něhož nelze ujet. Tak co třeba Lazar Band? 3.4. 2006Finišujeme se změnami na webu, do 14 dnů by se tu měly objevit nové fotky, nějaké textíky o našich nových tvářích a další drby. Pilně zkoušíme na první koncert, leč klátí nás zákeřné choroby: kytarista Martin má po čelní srážce s třískou v okně zafáčovaný prst, Peťula kurýruje bacila česnekem i blíže neurčenou kořalkou a kapelník válčí pomocí citronů, Paralenu a dalších drog s virózou a zmutovanou ptačí cřipkou, kterou si přivezl na podzim z Pálavy a teď si ji konečně naplno užívá. Těšíme se na koncert, i když se zároveň třepeme trémou. Pan zvukař si na nás i vás chystá nové bedýnky. Tak se těšte s námi a bacha na mtrvý labutě:) 10.12. 2005Zdraví vás hlas ze záhrobí. Přesně na den 2 roky od našeho posledního vánočního koncertu můžu konečně přispět dobrou zprávou: Bonsai č.3 se probouzí z klinického spánku, sestava krystalizuje, máme za sebou i pár intenzivních zkoušek a vypadá to, že zanedlouho bude možné kapelu odpojit od resuscitačních strojků a vypustit ji opět na folkové kolbiště. Bonus pro fanoušky mužského pohlaví: Zuzka i Peťa už se tetelí očekáváním vašich obdivných pohledů. Web by měl opět ožít, další vzkazy čekejte každým dnem. Stránka snad do dvou měsíců dozná i výrazných změn grafických, včetně pravidelných aktualitek. Vše, co se dělo ohledně Bonsaie od 8. ledna, najdete na této stránce do 14 dnů. Tak zatím veselé vánoce, ty svátky zapomnění. Nezapomeňte na nás! 8.1. 2005KONCERTNÍ PAUZA TRVÁ DO LÉTA 2005 - Klinický spánek pokračuje. Stránky už skoro zapadaly prachem, ale to neznamená, že se nic neděje. Jen lenost kapelníka a uspěchaně pádící pracovní dny. Pokusím se to vzít chronologicky. Loni v červnu se ze Skřeta a Peťy stali magistři, zbývá už jen Mauglí. Peťa se ještě hodlá dál vzdělávat, tak je z ní teď studentka 1. ročníku teologické fakulty JU. Skřet se po wabidaňkovsku rozhodl dobýt svět, spolkla ho matka Praha, kde je postrachem žáčků i kolegů na ZŠ Bítovská. Je otázkou času, kdy se prokecá na místo zástupce ředitele. Mauglí dokončuje studia, jak zjistila agentura Wild Duck, dokonce už si koupil výkladový slovník, aby zjistil, co je to diplomová práce. Zuzka se o Vánocích mihla v Čechách, na bouřlivých silvestrovských spářkách přišla o hlas, ale snad jen dočasně. Poněvadž patří rovněž ke vzděláníchtivým, bude ještě půl roku aupeřit v Londýně a dodělávat si zkoušky Advanced. Říkala i cosi o Austrálii a divně jí přitom svítily oči. Vašek v červenci 2004 opustil školství a vrátil se k novinařině, dělá řádkotovora v Denících Bohemia, ale v kuloárech se mluví o jakémsi laně do MF Dnes. DEMO:Má název Proměna, obsahuje 4 písně:Horoskop, Proměnu, 13. pátek a Na skleničku s Napoleonem. Udělali jsme mu skromný, ale snad slušivý barevný kabátek i s texty a akordy. Aranžérsky a zvukově má na něm zásadní podíl mistr zvukařský Karel Dřínek. Všem zájemcům jej rádi dodáme, za 50 korun + případné poštovné. Kdy začneme hrát? Dopadne-li vše dobře na všechny čtyři, snad v září. Jisté je pouze to, že dojde k personálním techtlemechtlím. Potěšilo nás, že si na nás občas někdo z vás vzpomene a pošle mail. Tak díky a nezapomeňte... 30.3. 2004Na vědomost se dává, že do prosince 2004 máme KONCERTNÍ PAUZU. Důvod je prostý:Na poslední zkoušce minulou středu jsme se dohodli, že bez Zuzky to nejde. Zuzka se má vrátit koncem roku, pak snad budeme pokračovat, ovšem patrně v pozměněné sestavě. Na koncertě v Menze 16.3. jsme podle slov Dušana ze Šantré statečně zápasili s absencí zpěvačky, publikum bylo tolerantní, Jeroným vtipný a Šantré výborné. Naše demo je v míchačce, až vyleze, rádi je všem zájemcům dodáme. 17.2. 2004Včera jsme po zimním spánku, ve kterém někdo udělal státnici a někdo dal výpověď, poprvé pořádně zkoušeli. Hrálo se, pilo, klábosilo, tónů i slivovice habaděj. Přezimovali jsme ve čtyřech, možná se ale probudíme v pěti. Podstatné je, že nás stále baví společně blbnout a hrát. Během měsíce by mělo být hotové demo...Pomalu ožíváme… 10.12. 2003Jak praví přísloví, časy se mění. Málem jsme ani nepostřehli, že v říjnu uběhlo 5 let od naší první zkoušky na koleji K1. Pět let naplněných a naplno prožitých. Místo slavení ale vládne nostalgie, poněvadž v naší sestavě nastává první zásadní změna - v lednu nás opustí zpěvačka Zuzka. Odlétá na rok za kanál La Manche, a kdo ví, co bude, až se vrátí. Bude nám hodně chybět, muzikantsky a hlavně lidsky. Přízeň hvězd nás snad ale zcela neopustila, protože díky jedné osudové náhodě jsme získali zpěvačku novou. Jmenuje se Lucie, učí AJ, a kromě toho, že pokračuje v tradici našich blonďatých dívek-hudebnic, má v sobě spoustu energie, živlů a jeden mezzosoprán. 15.10. 2003Tak zase trocha drbů. V prosinci chceme nahrát 4 písně, poněvadž i amatérský hudebník má ješitnou touhu něco po sobě zanechat, a tak nelení a kvílí, vyje a vrže, vydávaje to za umění. Bude to taková výroční zpráva, obraz toho, jak nám to teď hraje, ladí i neladí. A navíc máme (naivní) pocit, že teď je to vono. Jinak užíváme babího léta, i když nám trochu zamrzá. 15.9. 2003Máme za sebou léto. Vašek se stal držitelem titulu Mgr., čímž počet kapelních magorů rozšířil na dva. Zároveň nastoupil do školství, čehož nyní trpce lituje. V posledních dnech došlo ke změně, jejíž následky a dopady se zatím dají jen stěží odhadnout, všichni ale věří v platnost slov: co Tě nezabije, to Tě posílí. Ve stádiu idejí se také nachází natočení demosnímku. Držte nám palce... 15.6. 2003Recitálu na Píseckých slavnostech předcházelo malé drama. Skřet vyrazil stopem z Náměšti a štěstí ho opustilo, takže pro něj museli jet Mauglí se Zuzkou kapelním Oplem. Hrát jsme měli od 15h. a Opel přijel v 14:50. Navíc Peťa jela vlakem, který měl sekeru, takže od nádraží doběhla asi v 14:58. Vystoupení se nám ale kupodivu vcelku povedlo, takže vše dobře dopadlo na všechny čtyři, a máme další návrh na název kapely: Ofous. 18.5. 2003V sobotu jsme hráli na soutěži trampských skupin Náměšťská placka. Bylo veselo, slunko svítilo, Zonka tekla proudem a my se, úspěšně maskujíce svůj folk, pokusili obměkčit okoralá srdce místních trampů. Výsledkem byl úspěch v podobě zisku placky pořadatelů, ale hlavně: Cena pro nejlepšího hudebníka večera, kterou si odvezla naše drsná rockerka Peťa za hru na cello. Tomu říkám crossover. 9.4. 2003Po sobotním konkursním vystoupení v JH vyšel v pondělí v jihočeské MFD článek a veliká fotka naší bandy. Asi 7x větší než foto z téže strany novin, na němž se šklebí božský Kája na Lucku Bílých. Tedy docela dobrá reklama, až na jeden detail: na popisce u fotky jsme byli překřtěni na skupinu Kolejní. Vzhledem k počtu dotazů, proč jsme změnili jméno, bychom asi měli začít uvažovat o změně názvu:-) 2.4. 2003Hráli jsme na křtu CD Načasu a zároveň posledním koncertě současné sestavy. Zvuk byl skvělý, diváci taky, vystoupení se nám povedlo, všude spousta hezkých a milých slečen, ale stejně mi bylo nějak divně smutno: ta parta, kterou jsem poznal před 5 lety, už nikdy partou nebude. Holt, časy se mění.
|